Cuvée amber - víno z révy vinné odrůdy Isabell, Lakemont a muškát. Směs moštů vyniká jantarovou barvou a originální chutí. Polosuché víno pěstované ve středních Čechách v nadmořské výšce 330 m/m. Ručně zpracovávané a lisované. Po vykvašení je víno uloženo v kamenném sklepě ve skleněných demižonec

Víno z květu černého bezu vyrábím v průběhu června. Trhám je plně rozvité květy, které následně otrhám od střapců. Samotné květy pak spařím horkou vodou. Po vychladnutí založím víno. Směs potom intenzivně kvasí. Nápoj se vytváří v průběhu celého roku, kdy musím provádět pravidelné odkalování. Výsledek je potom průzračné víno s barvou jantaru. Víno má vliv na dobré zažívání, snižuje horečku a mírní kašel. Speciální varianta "rose" je směs s květem Ibišku súdánského.  

Víno z pražené mleté kávy je velmi chutné po vychlazení. Především povzbuzující účinky kofeinu, které víno obsahuje a společně se standardním množstvím alkoholu dává vínu nezaměnitelnou podobu. Základem lahodné chuti vína je karamel a brusinky. Po vykvašení směsi do úplného vyčištění vína to trvá asi rok. Během této doby musím nápoj opakovaně stáčet z kalu. Výsledek ale stojí za to.  

Víno z květu pampelišky má vysoký obsah alkoholu/okolo 15 %/. Pampeliška je první jarní květ, který rozzáří naši přírodu. Květy sbírám po ránu a dbám, aby byly velké, plně rozvité a plné pylu. Po natrhání květy zbavím broučků a následně spařím. Po vychladnutí přidám sušené brusinky/na zvýraznění chutě/ a vše potřebné k založení vína. Směs kvasí delší dobu vzhledem k použitým kvasinkám pak obsahuje i více alkoholu. Při opakovaném stáčení z kalů vznikne po roce velice dobré a tradiční víno od nás ze středních Čech. 

Květy šeříku na víno sbírám v průběhu května, kdy je plně rozkvetlý má plno pylu a nektaru. Čerstvé květy spařím vroucí vodou a po vychladnutí založím víno. Jeho bohatá vůně i květ se omamně rozvíjí v chuti vína. Po uležení ve skleněných nádobách je barva jiskrně zlatavá. Víno doporučuji pít vychlazené. Šeřík má protizánětlivé a antipyretické vlastnosti, které mají blahodárný vliv na organismus. 

Víno ze švestek trvá dlouho než se zcela vyčistí, ovšem po vyčištění má luxusní chuť i barvu. Švestky sbírám zcela zralé tedy padané pro vyšší množství cukru, které obsahují. Po umytí je namačkám spojím s cukerným roztokem a založím víno. Po bouřlivém kasu směs scedím a dále nechám dozrát ve sklepě. Švestky působí v těle jako antioxidant, zeštíhlují a uzdravují. Pití vychlazeného švestkového vína v malých dávkách je tedy blahodárné. 

Višňové víno vyrábím na přelomu června a července, když začínají prázdniny. Višně jezdím trhat do sadu poblíž Slaného kdy jsou zcela zralé. Po založení vína nechávám mošt kvasit v sudu. Po ukončení bouřlivého kvašení vše scedím, vylisuji a uložím do sklepa. Víno se rychle čistí. Někdy spojím višně + třešně dohromady a vytvořím lahodnou chuťovou variantu. Víno má letní jiskru a plnou chuť. Vychlazené s dobrým jídlem v přírodě v přítmí ohně dává zapomenout na starosti. 

Třešňovišňové víno vzniká jak je z názvu patrné z peckovin které spolu buď už kvasí, nebo spojením krátce po vykvašení. Minimálně rok leží ve sklepě. Skleněné demižony a teplota kamenného sklepa okolo 10°C v zimě a 13°C v létě víno ustálí a dodá mu nenapodobitelnou ovocnou vůni. Vzniklé víno má znamenitou chuť a barvu. Způsob výroby tohoto vína jsem použil ze starého receptu, který jsem si ovšem přizpůsobil. Odrůdy třešní a višní jsou sladší modely a vyrostly ve středních Čechách. 

Modrý Portugal - víno z révy vinné odrůdy MP. Jeho předností je měkká chuť a ovocné a květinové aroma. Hrozny dozrály ve středních Čechách s vyšší cukernatostí. Polosuché jakostí víno odrůdové.

Víno jablečné svojí chutí asi nejvíc připomíná víno révy vinné. Snažím se víno vyrábět z osvědčených odrůd jablek, aby měli dostatek cukru a výraznou chuť. Jablka sbírám většinou přezrálá a padaná, po umytí a vykrájení je nastrouhám. Potom následuje vylisování moštu. A nakonec založení vína. Důležitá je také doba ležení směsi na slupkách, kdy se uvolňuje pektin a také barva ze slupek. Víno zraje asi rok ve skleněných demižonech ve stabilní teplotě sklepa 10-12°C. Další výborná varianta vína jsou jablka ve směsi s rybízem.

Víno ze setého mletého máku je specialita místa kde víno vytvářím. Vesnice Makotřasy má mák ve svém názvu. Nenapodobitelná chuť je ve víně výrazně obsažena. Při výrobě musím odstranit tuk, který se vysráží na hladině, potom kal slít opakovaným stáčením vína. Někdy ani rok nestačí k úplnému dokončení vína. Po vyčištění ovšem vznikne bezbarvý nápoj intenzivní chuti máku. 

Víno z červeného nebo černého rybízu je tradiční nápoj, který kvasí na rozmačkaných plodech. Víno po bouřlivém kvašení sliji z kalu a nechám dále dokvasit ve sklepě při stabilní teplotě. Nejdříve po roce je rybízové víno připraveno ke konzumaci. Lehce nakyslá chuť a jasná barva je pak příjemným společníkem na dlouhé večery. Vyrábím toto víno již delší dobu a mohu říci že každý ročník je originální. Rybíz má celou řadu léčebných účinků, které se samozřejmě projeví i v tomto lahodném víně. 

Víno z šípkové růže/ze šípků/ je oblíbené pro svoji lahodou chuť i barvu. Vyrábím několik variant tohoto vína z čerstvých, mražených, sušených šípků. U každé varianty po prvním kvašení založím ze zbylých šípků druhou dávku. Chuť i barva každého modelu je rozdílná. Šípky nedrtím ale nechávám je celé louhovat. Víno má jantarovou barvu a po vychlazení je výjimečné chuti. Jedná se o tradiční nápoj. 

Víno z trnky obecné zakládám až trnky z kterých je vyrobeno přejdou prvním mrazem. Tehdy změknou a získají potřebný cukr. Trnky umyji, pomačkám a následně založím víno. Po vykvašení směs přecedím a nechám dále dojít ve sklepě při stabilní teplotě. Během roku víno pravidelně stáčím a odděluji od kalu. Zajímavé je že trpkost obsažená v trnkách se ve víně neprojeví. Víno má tmavě červenou barvu a chuť je okouzlující. Nejlepší je pít vychlazené a k dobrému jídlu. 

Víno z květu ibišku súdánského/Karkade vyniká svojí jasně červenou barvou, rostlina napomáhá snižovat cholesterol, prospívá cévám, má antibakteriální účinek. Spařením květů ibišku se zeleným čajem vznikne výluh, do kterého přidám rozinky s jablky a následně založím víno. Po bouřlivém kvašení víno opatrně stočím a uložím ve sklepě. Víno spíš likér je příjemné voňavé a pro svoji polosladkost vyhledáván zejména u krásnější části odběratelů. 

Víno ze zeleného čaje pěstovaného v Číně, který se jmenuje Gunpowder. Hlavní surovina je zelený čaj velikosti střelného prachu, z kterého vytvořím silný odvar, po vylouhování sliji přes sítko a nechám vychladnout. Pak přidám brusinky s rozinkami a založím víno. Směs bouřlivě kvasí. Po skončení kvasu oddělím kal a nechám víno dojít ve sklepě. Během roku opakovaně víno stáčím z kalu. Výsledkem je zlatavý nápoj s velmi dobrou chutí, který se popíjí vychlazený nebo se může podávat jako aperitiv.  

Víno z plodu černého bezu má tmavě červenou rudou barvu. Chuť má intenzivní. Sběr bezinek probíhá na podzim, po otrhání se převaří a následně se založí kvas. Nápoj se tvoří pomalu a někdy ani po roce nepřestává kvasit. Léčebné účinky potvrzuje přísloví " před heřmánkem smekni a před bezem klekni". Výsledek jsou účinky posilující imunitu a podporující detoxikaci organismu. 

Víno z květu jírovce maďal (kaštan) má barvu letního slunce a vyrovnanou chuť. Po natrhání celých květenství musím jednotlivé květy otrhat a následně spařit vodou. Po nějakou dobu nechat směs louhovat. Pak založím víno a uložím ho kvasit do sklepa kde je stálá teplota. Výsledek je pak lahodný nápoj. Jeho prokázaný blahodárný vliv je na cévní systém, upravuje krevní tlak a působí protizánětlivě.  

Víno z meduňky lékařské snižuje stres, uklidňuje, uvolňuje, zpříjemňuje spánek a zajišťuje dobré zažívání...a právě proto jsem se rozhodl vyrobit a rozšířit tím nabídku. Listy sbírám po ránu, když je chlad, potom je spařím vroucí vodou. Někdy přidám šťávu z pomeranče, občas přidám lipový květ a pak založím víno. Bylinné víno z meduňky je neobvyklé a vyhledávané gurmány.      

Rýžové víno vzniká zkvašením rýžového škrobu. Má vyšší obsah alkoholu než vína z ovoce. Víno uměli vyrobit Číňané již 5000 let před naším letopočtem. V Japonsku se se jedná o národní nápoj. Chutí je rýžové víno nám známému vínu. Chuť má říznou. Oproti vínu mu chybí větší množství kyselin. Může se použít jako aperitiv. 

Víno z Myrobalánu /špendlíků/ tedy ze slivoně, vyrábím již dlouho. Plody musí být plně zralé, tedy padané. Po očištění je lehce pomačkám a zaleji cukerným roztokem, celé plody i s peckami nechávám bouřlivě kvasit. Potom směs scedím a dále nechám kvasit. Víno se samo vyčistí asi po roce, během kterého ho opakovaně stáčím z kalů. Víno má barvu každý rok jinou podle použitých plodů, dostatek kyselinky a lahodou chuť. 

Víno z třešní má rudou barvu a silou chuť, Samotné třešně nebo ve spojení s višněmi jsou opravdu lahůdka. Plně zralé třešně umyji, pomačkám a spojím s cukerným roztokem, následně založím ovocné víno. Směs bouřlivě kvasí. Po skončení vše přecedím a nechám v klidu sklepa dojít. Třešně zbavují tělo toxinů a ve spojení s mým vínem vás zbaví i špatné nálady. Pije se vychlazené a v malých dávkách v zimních podvečerech připomene letní slunce. 

Víno z kořene závoru má zlatavou barvu a intenzivní chuť. Jeho původ je z Číny a Indie. Zázvor při výrobě vína spařím, přidám brusinky nebo rozinky, dále používám cukr nebo karamel/tmavší barva a jiná chuť vína/. Po vykvašení vše scedím a nechám dojít ve sklepě. Víno se zázvoru je originální nápoj který se pije v létě vychlazený a v zimě při pokojové teplotě. Zázvorové víno s lístkem máty je povzbuzující specialita.